|
|
Naše ulice Křížová
Sopoušková, Petra ; Nekvindová, Terezie (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Téma diplomové práce je úzce spjato s mým předchozím studiem na fakultě architektury. Cílem práce je prozkoumat nenaplánovatelnou organičnost urbánního prostředí, která je mu vlastní, ale vzhledem ke standardizovanému postupu navrhování či rekonstrukcí veřejných prostranství je pro architekta obtížné a nepřirozené s ní pracovat. Ve své práci se pomocí uměleckého výzkumu snažím nalézt, popsat a dokázat existenci imaginárního prostoru, který doplňuje fyzickou hmotu měst. Pro svůj experiment jsem si vybrala ulici, kde 5 let bydlím a která má zároveň pohnutý osud – ulici Křížovou na Starém Brně. Výstupem diplomové práce jsou přednáška a skripta, které prezentují výsledky abstrahovaného uvažování získané terénním výzkumem. Cílem této přednášky je v posluchači podnítit schopnost takto definovaný nehmotný prostor města vnímat a věřit v jeho existenci.
|
|
|
Autonomie umění mimo instituce umění
Hauser, Filip ; Piaček,, Martin (oponent) ; Dub,, Petr (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Disertační práce reaguje na aktuálně probíhající proměny veřejného prostoru a na stále častější laické i odborné diskuse o jeho kvalitách a významech pro současnou demokratickou společnost. Téma disertační práce „Autonomie uměleckého díla mimo instituce umění“ se zaměřuje na hledání autonomie uměleckého díla umístěného ve veřejném prostoru v návaznosti na způsob, jakým se dílo do tohoto prostoru umístí. Práce popisuje konkrétní díla, která byla do veřejného prostoru umístěna různými metodami, ať již formou výtvarné soutěže, bez soutěže, darem, či skrze dočasné umístění. Tyto metody podléhají zkoumání, které dopomáhá hledat míru autonomie. Na základě provedených analýz práce hodnotí míru autonomie díla ve veřejném prostoru, a nakolik byla metoda umístění vzhledem k výsledku efektivní. Pomocí terénního výzkumu byl subjektivní, sochařský a umělecký pohled aplikován na současnou praxi umisťování uměleckých děl do veřejného prostoru a jako relevantní názor na tuto problematiku je dále určen zejména odpovědným orgánům, které mají na tvorbu veřejného prostoru nezanedbatelný vliv. Autor práce si klade za cíl posunout získané poznatky do praktické a reálné roviny ve formě poskytnutého odborného názoru pro nové zpracování vládního strategického dokumentu – Politiky architektury a stavební kultury České republiky, zpracovávaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Praktické výstupy disertační práce jsou tak zaměřeny především na cesty, kterými lze v současnosti veřejný prostor kultivovat a propagovat nezanedbatelnou roli umění v něm. Ať již skrze vliv na konkrétní vládní strategie, či skrze občanský aktivismus ve formě iniciativy Je to i tvoje město v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Vliv prostředí na uměleckou tvorbu : environmentální umění jako inspirace k výtvarně ekologickým projektům s dětmi
Vondra, Mikuláš ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Vondra, M. (2011). Vliv prostředí na uměleckou tovrbu, environmentální umění jako inspirace k výtvarně ekologickým projektům s dětmi. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 104 stran. (Přílohy mimo knižní vazbu - vlastní výtvarné práce v tomto složení: 13 maleb, 4 grafiky a 16 fotografií) Diplomová práce se zabývá vlivem prostředí na uměleckou tvorbu v souvislosti s pojmem environment a environmentální umění. Analyzuje rozdílné výklady pojmu a kunsthistorická východiska environmentálního umění. Srovnává dvě rozdílné kultury - finskou a českou a jejich pojetí environmentálního umění, z čehož vyplývá problematické uchopení tohoto pojmu v českém prostředí. Didaktická část práce prezentuje projekt podhorského centra volného času zaměřeného na ekologickou výchovu skrze výtvarné aktivity v přírodě.
|
|
|
Moje škola a její okolí před sto lety
Krátká, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Krátká, M.: Moje město před sto lety [Diplomová práce] Praha 2014 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 135 s. Diplomová práce se zabývá interdisciplinárním spojením dvou vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Výtvarná výchova a Člověk a jeho svět. Součástí práce je analýza učebnic Člověk a jeho svět, která zjišťuje, jak a do jaké míry se učebnice zabývají tématikou konceptu domova, regionu, minulosti, identity subjektu i místa a veřejného prostoru. Praktickou část tvoří vzdělávací projekt úzce propojující učivo výtvarné výchovy a předmětu Člověk a jeho svět. Je zaměřen na vzdělávání žáků základní školy, pokouší se pomocí interdisciplinárního přístupu efektivně vzdělávat děti v tématice historie města, ve kterém žijí. Vzdělávací projekt vychází z teoretických poznatků uvedených v první části diplomové práce. Je zasazen do kontextu současného umění. V porovnání s ním je založený spíše tradičně. Klíčová slova: Interdisciplinarita, výtvarná výchova, Člověk a jeho svět, školní předmět, vzdělávací oblast, projektové vyučování, místo, paměť a místo, komunita, site-specific art.
|
|
|
Autonomie umění mimo instituce umění
Hauser, Filip ; Piaček,, Martin (oponent) ; Dub,, Petr (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Disertační práce reaguje na aktuálně probíhající proměny veřejného prostoru a na stále častější laické i odborné diskuse o jeho kvalitách a významech pro současnou demokratickou společnost. Téma disertační práce „Autonomie uměleckého díla mimo instituce umění“ se zaměřuje na hledání autonomie uměleckého díla umístěného ve veřejném prostoru v návaznosti na způsob, jakým se dílo do tohoto prostoru umístí. Práce popisuje konkrétní díla, která byla do veřejného prostoru umístěna různými metodami, ať již formou výtvarné soutěže, bez soutěže, darem, či skrze dočasné umístění. Tyto metody podléhají zkoumání, které dopomáhá hledat míru autonomie. Na základě provedených analýz práce hodnotí míru autonomie díla ve veřejném prostoru, a nakolik byla metoda umístění vzhledem k výsledku efektivní. Pomocí terénního výzkumu byl subjektivní, sochařský a umělecký pohled aplikován na současnou praxi umisťování uměleckých děl do veřejného prostoru a jako relevantní názor na tuto problematiku je dále určen zejména odpovědným orgánům, které mají na tvorbu veřejného prostoru nezanedbatelný vliv. Autor práce si klade za cíl posunout získané poznatky do praktické a reálné roviny ve formě poskytnutého odborného názoru pro nové zpracování vládního strategického dokumentu – Politiky architektury a stavební kultury České republiky, zpracovávaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Praktické výstupy disertační práce jsou tak zaměřeny především na cesty, kterými lze v současnosti veřejný prostor kultivovat a propagovat nezanedbatelnou roli umění v něm. Ať již skrze vliv na konkrétní vládní strategie, či skrze občanský aktivismus ve formě iniciativy Je to i tvoje město v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Používání veřejného prostoru ve vztahu k výtvarnému umění a vzdělávání
Viková, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
VIKOVÁ, Tereza. Používání veřejného prostoru ve vztahu k výtvarnému umění a výtvarné výchově [Diplomová práce]. Praha, 2019. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy. 98 s. (Přílohy na CD: 1 textová, 1 obrazová příloha) Obsahem diplomové práce je používání veřejného prostoru. Tedy takový způsob užívání, kdy na základě uvědomění si sama sebe ve společném, sdíleném prostoru za něj uživatel pociťuje a přebírá odpovědnost. Svůj zájem projevuje jako schopnost vést dialog s místem, jeho obyvateli, uživateli či správci. Autorku zajímá především moment zaměření pozornosti, jenž může (ale nemusí) vyústit v akci a stát se hybatelem změny. V této spojitosti je zmiňován fenomén tzv. jemné akce. Akce jednotlivce vycházející zevnitř samotného systému, jež se obvykle vyznačuje nenápadným působením s hlubším, dalekosáhlejším účinkem. Ústřední myšlenky autorka aplikuje v tematické řadě tvořené spojením didaktické a výtvarné části v provázaný celek. Na příkladu vytržení prvku veřejného prostoru ze svého všedního prostředí, jeho dočasného "přivlastnění" a opětovného navrácení ukazuje vlastní přístup k problému ve vztahu k výtvarnému umění a výtvarné výchově. Jednotlivé náměty odkrývají aspekty soukromého a veřejného a nastiňují způsoby, jakými se uživatel vztahuje ke svému prostředí a...
|
|
|
Člověk, místo, paměť
Vlček, Martin ; HAVLÍČKOVÁ, Šárka (vedoucí práce) ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (oponent)
Scénografie se odjakživa pohybuje mezi výtvarným a performativním uměním.
Samotné výtvarné umění se od 60. let 20. století často dostává do podobných
přesahů: zážitků spojených s instalací (environment již od 50. let) a s důraznějším
zaměřením se na akci samotnou (happening, event, performance).
Zajímám se o takové příklady, kdy se oba tvůrčí světy setkávají na pomyslných
hranicích a věnují se tématu paměť a místo alespoň na jedné z těchto rovin:
1.) umělecké práci s prostorem a jeho specifičností
2.) umělecké práci založené na osobních vzpomínkách, či sdílení zážitku
Velmi zásadní jsou pro mě fenomén autenticity a osobního prožitku,
(spolu)prožívání s ostatními a kentextualizace místa. Scénami a scénografií
současně se například stávají budovy a instalace, dějem happeningy,
eventy, performance. Výše jmenované přístupy ale poslouží spíše jako
východiska, věnuji se především současným tendencím. Spíše než umělý svět
mě zajímají umělecké projekty, které se k životu blíží co nevíce, ať už se
zvýšeným apelem na zážitkovost, přecházející v intimní dialog, nebo sdílení
příběhů, paměti a místa.
V autorském uměleckém projektu řeším téma návštěvy. Jaké jsou rozdíly
a kdy dochází k souznění mezi dvěma klíčovými momenty — být (ještě) na návštěvě
a cítit se (už) doma, zabydlený? Hledám cesty, jak reflektovat místo,
využít paměti nejen toho prostoru, ale též lidí, kteří jej znali, transformovat jejich
interpretaci z různých osobních příběhů či deformací skutečnosti (propaganda,
idealizace) a vytvořit nové prostředí, přenesené do dalšího kontextu. Snažím se
ve své tvorbě využít prakticky všech nástrojů k zobrazování skutečnosti. Malba,
fotografie, video, instalace, zvuk, environment, kresba, projekce, text, jídlo,
performance, tanec, rituál a já jako ústřední tvůrce v dialogu s návštěvníky.
Do popředí mého zájmu se dostávají time-based media, mentální mapy, site
specific, paměť, prostor, místo, cesta, vzpomínky a jednotlivec, který je čte
a interpretuje.
|
|
|
Z netradičních prostor dovnitř a ven
Huláková, Lenka ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Cílem práce je představit bakalářský studijní program KALD DAMU divadelní
tvorba v netradičních prostorech (2012–1015), speciálně pak náplň oboru
performerství. V úvodní části předkládám historické souvislosti oboru u nás i ve
světě. Následně navazuji svou vlastní divadelní historií. V ústřední části popisuji
konkrétní zkušenosti ze svého studia performerství a zaměřuji se na práci
s prostorem. Pokračuji projekty, které jsou ovlivněny studiem Divadelní tvorby
v netradičních prostorech, ale vznikají už při mém magisterském studiu oboru
dramaturgie. V závěrečné kapitole oceňuji hodnoty zaniklého studijního
programu.
|
|
|
Přes hranici / Przez granicę
Hornáčková, Heidi ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Text se zabývá počátky dlouhodobého projektu realizovaného v oblasti Kladského pomezí. Sleduje vývoj různých možností divadelní práce a jejich vliv na regionální kulturu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První se pokouší stručně popsat přirozené podmínky zkoumané oblasti a vysvětlit pojem hranice v lokálním kontextu. Druhá se soustředí na praktickou realizaci počátečních uměleckých aktivit v oblasti. Na konkrétních příkladech různorodých projektů mapuje ty vlivy, které se odrazily na formování hledaného tvaru divadelní práce. Ve třetí kapitole je podrobně popsán rezidenční pobyt skupiny umělců, metodika jejich zkoušení a různé metafory přechodu přes hranici. Čtvrtá kapitola se pokouší detailně dokumentovat přípravy a průběh Symposia, setkání nad tématem krajiny, které bylo závěrečnou událostí v prvním roce činnosti na Kladském pomezí. V závěru se autorka snaží shrnout své náhledy na realizované projekty, posoudit jejich význam pro plánované pokračování a nastínit zamýšlený směr prohlubování pohraničních aktivit.
|
|
|
Moje škola a její okolí před sto lety
Krátká, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Krátká, M.: Moje město před sto lety [Diplomová práce] Praha 2014 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 135 s. Diplomová práce se zabývá interdisciplinárním spojením dvou vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Výtvarná výchova a Člověk a jeho svět. Součástí práce je analýza učebnic Člověk a jeho svět, která zjišťuje, jak a do jaké míry se učebnice zabývají tématikou konceptu domova, regionu, minulosti, identity subjektu i místa a veřejného prostoru. Praktickou část tvoří vzdělávací projekt úzce propojující učivo výtvarné výchovy a předmětu Člověk a jeho svět. Je zaměřen na vzdělávání žáků základní školy, pokouší se pomocí interdisciplinárního přístupu efektivně vzdělávat děti v tématice historie města, ve kterém žijí. Vzdělávací projekt vychází z teoretických poznatků uvedených v první části diplomové práce. Je zasazen do kontextu současného umění. V porovnání s ním je založený spíše tradičně. Klíčová slova: Interdisciplinarita, výtvarná výchova, Člověk a jeho svět, školní předmět, vzdělávací oblast, projektové vyučování, místo, paměť a místo, komunita, site-specific art.
|
host ::
RSS.